Sitemap
    Facebook   Youtube    Instagram    Twitter    LinkedIn

Posilovat důvěru dárců v neziskové organizace, to je hlavní poslání mezinárodní asociace ICFO. Její letošní setkání hostilo Mexiko. Jako každý rok byl i letos první den nabitého programu věnován odborné konferenci. Během ní vystoupili řečníci z celkem devíti zemí celého světa. Debata o důvěryhodnosti tak proběhla ve skutečně širokém mezinárodním kontextu.

Konferenci dali pořadatelé název Developing & Maintaining Donors Trust a do značné míry ji pojali jako diskuzi o stavu mexického neziskového sektoru a příležitost k předání zahraničních zkušeností domácí odborné veřejnosti. Místem konání konference bylo Memoria y Tolerancia Museum, instituce vybudovaná z prostředků od mexických nadací a dalších dárců, jejímž posláním je šířit povědomí o významu nenásilného řešení konfliktů, tolerance a dodržování lidských práv.

Setkání asociace ICFO vždy hostí některá ze členských organizací. Letos se této role ujali kolegové z  Construyendo Organizaciones Civiles TransparentesA.C., která používá též zkrácený název Confío, což je španělský výraz pro důvěru. Organizace Confío vznikla v roce 2010 s posláním podporovat rozvoj, transparentnost a důvěryhodnost neziskového sektoru. Proto také nabízí nezávislé hodnocení neziskových organizací, které vychází z modelu vyvinutého španělskou Fundación Lealtad (tento systém jsme popsali v článku Hodnocení spolehlivosti neziskových organizací ve Španělsku, který vyšel v měsíčníku Svět neziskovek 10/2013).

Mexiko potřebuje silný neziskový sektor

Úvodní slova celé konference patřila Prezidentovi Confío Enrique Hernandezovi a Homeru Apodacovi, který promluvil za  Memoria y Tolerancia Museum. Shodli se v tom, že Mexiko potřebuje silný neziskový sektor, neboť jinak bude jen obtížně čelit sociálním a dalším významným změnám, které přicházejí. Jeho současné postavení však není příliš dobré. Kvůli opakovaným korupčním skandálům převládá v celé zemi atmosféra napětí a nedůvěry, která se přenáší i do vztahu k neziskovému sektoru. Zvlášť obtížné je postavení aktivistů, kteří se potýkají s řadou předsudků, zakořeněných v mexické společnosti. Někdy čelí i přímým útoků ze strany politiků nebo zločineckých organizací.

Hodnocení neziskovek stojí na jednotných principech

Jménem ICFO se na účastníky jako první obrátila prezidentka asociace a zároveň ředitelka švýcarské organizace Zewo Stiftung Martina Ziegererová. Představila ICFO coby rodinu dnes už 21 členů z celého světa, jejichž úkolem je posilovat důvěru dárců v neziskové organizace. Každý z nich pracuje v jiném prostředí, čemuž mohou odpovídat i rozdílné způsoby práce, všichni se však při hodnocení neziskových organizací ve svých zemích zaměřují na sledování sedmi základních kritérií, kterými jsou:

  • veřejná prospěšnost;
  • správa a management;
  • finanční řízení;
  • efektivita;
  • vyhodnocování činností;
  • etická integrita;

V Mexiku chybí důvěra i know-how

Situaci v Mexiku se ve svém příspěvku vrátil Jesus Gonzalez Arellano z neziskové organizace Pacto Mundial en Mexico. Zdůraznil, že Mexiko má v současné době téměř 125 milionů obyvatel, jeho populace stále roste a prodlužuje se průměrný věk. V souvislosti s tím se stále více prohlubují sociální problémy. Téměř polovina lidí žije pod hranicí chudoby, z toho asi 10 % dokonce v extrémní chudobě. Vymýtit se zatím nepodařilo ani negramotnost, jejíž míra zůstává vysoká zvláště v některých odlehlejších regionech. Zvrátit se nedaří ani negativní trendy v oblasti ekologie. Průmysl a města produkují velké množství emisí, postupuje odlesňování rozsáhlých regionů a dramaticky ubývají zdroje vody.

Neziskový sektor byl v Mexiku až do přelomu tisíciletí velmi slabý. Od té doby sice vznikají instituce podporující jeho rozvoj a s podporou přichází i řada soukromých společností, stále však zbývá vykonat mnoho práce. Arellano souhlasil, že důvěru v neziskové organizace a rozvoj dárcovství brzdí všeobecně vysoká míra korupce. Lidé mají jednoduše obavy, kam se jejich prostředky skutečně dostanou. Nejvíce darů směřuje církevním organizacím z neziskovek je zdaleka nejpodporovanější Červený kříž. K budování dárcovské kultury však zatím dostatečně nepřispívají ani samotné neziskové organizace. Chybějící know-how pro práci s dárci však zapadá do celkového obrazu neziskového sektoru. Většina neziskových organizací v Mexiku strategicky neplánuje, nemají dostatečně formalizované procesy, nedovedou měřit dopady svých činností a nezřídka nemají dokonce ani jasně formulované poslání.

Předpoklady pro zlepšení existují

Nepříliš uspokojivý obraz neziskového sektoru v Mexiku doplnil další řečník Michael Layton z Arizona State University o některé statistické ukazatele. Poukázal též na některá možná východiska. V první řadě ocenil práci, kterou neziskové organizace vykonávají v sociální oblasti, v ochraně přírody nebo i v boji proti organizovanému zločinu. Varoval však, že nemohou počítat s příliš velkou podporou ze strany politiků. Řešení stejných problémů totiž patří mezi obvyklá předvolební témata a politici přirozeně nemají zájem přiznávat zásluhy i někomu jinému.

Dále Layton polemizoval s názorem, že v Mexiku neexistuje tradice dárcovství a ve společnosti nejsou předpoklady pro vznik silnějšího neziskového sektoru. Mexický neziskový sektor je sice malý a slabý, předpoklady pro jeho posilování však existují. V osmdesátých a devadesátých let zasáhla Mexiko velká zemětřesení. Jejich následky vyvolaly ve společnosti vlny solidarity a občanské angažovanosti. Pokud jde o dárcovství, lze podle Laytona zase stavět na staleté tradici podporování církve a jejích organizací. Nadějná je také skutečnost, že v posledních letech v Mexiku značně posílil nadační sektor.

Layton zdůraznil, že při rozvíjení neziskového sektoru může hodně pomoci práce se statistikami a dalšími daty z kvantitativních i kvalitativních výzkumů. Data a jejich analýzy jsou nezbytné při tvorbě strategií a pomohou vyhnout se slepým uličkám. Starší šetření ukázala, že určité trendy jsou v Mexiku podobné jako jinde na světě. Skoro tři čtvrtiny dotázaných by například chtěli podporovat přímo potřebné bez prostřednictví neziskových organizací. Více než polovina z těch, kteří podporují neziskovky má „svoji“ organizaci, které věří. Faktická transparentnost však v této důvěře hraje jen malou roli. Specifikem Mexičanů je, že ochota darovat není spojena s vyšším vzděláním, chudší lidé naopak v Mexiku přispívají častěji, byť samozřejmě v částkách, které odpovídají jejich příjmům.

Zkušenosti z USA: Důvěra není racionální

Situaci v oblasti důvěry dárců k neziskovým organizacím v USA shrnul Ezra Vazquez z BBB Wise Giving Alliance, která je členem ICFO. Řada skutečností, které zmínil, je zajímavá i z české perspektivy. Nedávné průzkumy prý ukázaly, že v USA neziskovým organizacím důvěřují asi tři čtvrtiny lidí. To je výrazný rozdíl nejen oproti situaci v Mexiku, ale i v České republice, kde se důvěra v neziskové organizace v posledních letech pohybuje jen kolem 35 %. Vysoké důvěře veřejnosti v USA odpovídá, že většinu darů (až 80 %) získávají neziskové organizace od individuálních dárců.

Vazquez však zdůraznil, že důvěra není zdaleka založena jen na racionálních kalkulech, ale do značné míry též na emocích. Jako příklad uvedl strach mnohých lidí z létání. Ti samí lidé přitom často řídí auta, ačkoli jde o druh dopravy, který je daleko nebezpečnější. Neziskové organizace by se proto neměly soustředit jen na transparentní informování o svých činnostech a hospodaření, byť je transparentnost samozřejmě důležitá. Cestou k vybudování důvěry je navazování a prohlubování vztahů s dárci a partnery.

Pokud jde o konkrétní faktory, které v USA ovlivňují důvěru dárců, objevilo se mezi těmi nejvlivnějšími kladné hodnocení organizace ze strany nezávislého třetího subjektu (přihlíží k němu 39 % dotázaných). Naopak jako v podstatě nedůležitá se ukázala velikost organizace, což je opět rozdíl oproti českému prostředí, kde dárci velké organizace preferují. Jen malý význam má pro dárce v USA překvapivě také skutečnost, zda organizaci podporují celebrity a známé osobnosti.

Španělé pomáhají kolegům z Latinské Ameriky

Další mluvčí reprezentující členskou organizaci ICFO byla Ana Benavidesová, výkonná ředitelka španělské Fundación Lealtad. K situaci v Mexiku uvedla, že podmínky ve Španělsku byly na přelomu 70. a 80. let minulého století v mnohém podobné. Neziskový sektor vznikal pomalu a filantropie byla spojena především s podporou katolické církve a jí zřizovaných institucí.

Fundación Lealtad vznikla v roce 2001 s posláním posilovat důvěryhodnost neziskového sektoru a tím napomáhat rozvíjení dárcovství a dalších forem spolupráce s neziskovými organizacemi. Hodnocení, které neziskovým organizacím nabízí, je dobrovolné a neziskovky nesou jen menší část nákladů. Naopak se počítá s finanční účastí dárců, kteří se rozhodnou podrobné analytické zprávy z hodnocení využívat. Fundación Lealtad se však nesoustředí jen na domácí prostředí, své know-how šíří i do jazykově spřízněných zemí Latinské Ameriky, kde neziskový sektor ve většině případů ještě čeká na svůj zásadnější rozvoj. Již jsme zmínili, že v minulosti pomáhala s tvorbou metodik Mexické monitorující organizaci Confío, naposledy pak svůj způsob hodnocení „exportovala“ do Chile, kde jej začala úspěšně používat Fundación Lealtad Chile.

Německo: 125 let na poli sociální práce a podpory dárcovství

Vzhledem k tomu, že jedním z důležitých motivů konference bylo předávání zkušeností, nemohl mezi řečníky chybět Burkhard Wilke z Deutsches Zentralinstitut für soziale Fragen (DZI). Německá monitorující organizace patří dlouhodobě k nejaktivnějším členům ICFO a letos slaví již 125 let své existence. DZI vznikl jako odborná instituce pro podporu sociální práce a toto poslání stále naplňuje. Spravuje největší knihovnu zaměřenou na toto téma v celém Německu, vydává vlastní publikace a další odborné materiály a dalšími způsoby se účastní odborné diskuze. Od roku 1906 se věnuje též poradenství v oblasti dárcovství a v roce 1992 uděluje dárcovskou pečeť (Spenden-Siegel) prověřeným neziskovým organizacím.

Také Burkhard Wilke souhlasil, že transparentnost je jen jedním z faktorů, který ovlivňuje důvěryhodnost organizace, a že pro dárce je velmi významná i důvěryhodnost neziskového sektoru jako celku. Z toho důvodu je jednou z priorit DZI práce s malými organizacemi. Velké neziskové organizace tvoří asi jednu čtvrtinu držitelů dárcovské pečeti DZI, další čtvrtina jsou naopak malé organizace s ročním obratem menším než 15 000 EUR. Pro ty nejmenší je však jakýkoli systém hodnocení příliš robustní a překážkou jsou samozřejmě i náklady, které jsou s ním spojené. Proto se DZI připojil k podpoře Initiative Transparente Zivilgesellschaft, za kterou stojí německá pobočka Transparency International. Cílem iniciativy je naučit nejmenší neziskovky zveřejňovat informace tak, aby byly důvěryhodné pro dárce a partnery. V Německu totiž pro tento typ organizací neexistují žádné zákonné povinnosti a část veřejnosti kvůli tomu vnímá neziskový sektor jako nečitelný.

Hodnocení má především pomáhat v rozvoji

Poslední částí konference byly dvě panelové diskuze. V té první panelisté, kterými byli Curtis Towns (Canadian Charity Council), Lena Hörnbladová (SvenskInsamlingskontroll) a Nathalie Blumová (Comite de la Charte), hledali odpověď na otázku, jak hodnocení neziskových organizací přispívá k rozvoji neziskového sektoru. Z diskuze vyšlo, že základem je, aby nastavené standardy hodnocení byly dobře použitelné pro různě velké organizace, navíc různého zaměření. Dále je třeba zdůrazňovat, že hodnocení tu nejsou proto, aby neziskovky musely plnit nějaká kritéria, ale aby jim pomáhalo posouvat se na vyšší úroveň. Tomu odpovídá i nastavení vztahů mezi monitorujícími organizacemi a neziskovkami, které hodnocením procházejí. Je to vždy vztah charakterizovaný spoluprací a podporou.

Doporučení panelistů směrem k mexickým kolegům bylo jednoduché: ukazovat na potřeby, které mohou neziskové organizace pomáhat řešit; zdůrazňovat možnost změny a nabízet zapojení s možností ovlivňovat svět kolem sebe.

AVPO ČR: Neziskovky musí mluvit srozumitelnou řečí

Druhá panelová diskuze byla zaměřena na téma občanské participace a významu, který při její podpoře má otevřenost při zveřejňování informací. V diskuzi vystoupili Art Taylor (BBB Wise Giving Alliance); Eduardo Bohórquez (Transparencia Mexicana) a Aleš Mrázek reprezentující Asociaci veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR), který na úvod přednesl příspěvek s názvem NGOs and Citizen Participationin The Czech Republic. V něm kromě základních informací o českém neziskovém sektoru zmínil některé negativní trendy, kterým tento sektor v posledních letech čelí. Nízká důvěra k neziskovým organizacím v České republice je podle něj výsledkem souběhu několika faktorů.

Nejviditelnější z nich jsou útoky politiků, části médii nebo takzvaných haterů na sociálních sítí. Daleko závažnější je však odpojenost neziskových organizací od společnosti, v níž působí. Velká část neziskovek používá způsoby komunikace, které jsou pro většinu veřejnosti jen těžko srozumitelné a často tak nejsou schopny vysvětlit význam své činnosti.

V důsledku to vede k tomu, že se některé malé organizace nepovažují za součást občanské společnosti či neziskového sektoru. Roste také počet a vliv různých neformálních iniciativ, a to i v politické sféře. Tyto iniciativy jsou však často názorově a hodnotově neukotvené a hrozí, že se budou vyhýbat odpovědnosti za své jednání. Aleš Mrázek také představil způsoby, jak AVPO ČR těmto trendům čelí. Jedním z nich je i správa značky Spolehlivá veřejně prospěšná organizace. Výsledkem následné diskuze byla shoda, že občanská angažovanost má i své negativní formy, jakkoli se jinak jedná o obecně důležitou hodnotu. Zásadní jsou přitom otázky čitelnosti a odpovědnosti.

Celá konference probíhala ve velmi živé atmosféře. V sále se během dne vystřídalo několik stovek účastníků, kteří se aktivně zapojovali do diskuzí. Ukázalo se, že přes všechny rozdíly existuje řada principů, kterých je třeba se držet, pokud má být neziskový sektor stabilní a těšit se důvěře podporovatelů. Zkušenosti z jednotlivých zemí přitom mohou být skvělou inspirací pro hledání konkrétních řešení. Příští konference proběhne koncem května 2019 v Praze. V AVPO ČR již nyní pracujeme na jejím programu.

Aleš Mrázek

 

ICFO

Mezinárodní asociace International Committee on Fundraising Organizations (ICFO) sdružuje už od roku 1958 správce značek spolehlivosti a kvality, které jsou zaměřené na neziskové organizace. V současnosti má ICFO 21 členů z 20 zemí světa, mezi nimiž nechybí ani USA, Švýcarsko, Japonsko, Indie nebo Chile. AVPO ČR je členem ICFO od roku 2013, za tu dobu získala naše značka Spolehlivá veřejně prospěšná organizace (Značka spolehlivosti) respekt zahraničních kolegů, zejména díky komplexnosti hodnocení a propracovanosti metodik.

icfo-logo

Partneři

PARTNEŘI:  Grada logo-WK  WTF-webBlesk-avpo-webPR_klubgiving-tuesday-avpo-web OPZ-webLogo_VOSP_2011_BW bez-nazvu-1  logo-vzdelavani chytilova