Stanoviska

Praha, 12. 1. 2018Stát podporuje neziskové organizace především ze dvou důvodů. Prvním je, že neziskové organizace zajišťují řadu služeb, které by jinak musel zabezpečit sám nebo jejich dodavatele hledat v komerční sféře. Druhým důvodem je, že dělají věci, které stát považuje za podporyhodné, neboť jsou v souladu s jeho prioritami. Suma téměř 18 miliard je bez dalšího kontextu skutečně obrovská.Premiér Babiš se chce důkladně podívat na výši dotací čerpaných neziskovými organizacemi. Dle rozboru Úřadu vlády (Rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů) šlo do neziskového sektoru v roce 2016 téměř 18 miliard Kč. Čísla za rok 2017 jsou zatím jen hrubým odhadem. Více než třetinu všech uvedených prostředků však získaly sportovní organizace, Fotbalová asociace ČR ve výši 375,9 mil. Kč. Mezi 28 neziskovými organizacemi čerpajícími dotace nad 50 mil. Kč je šest poskytovatelů sociálních služeb.Neziskový sektor je rozsáhlý a pestrý. Od sportovních klubů, přes děti, hendikepované, volnočasové aktivity, charity, pacientské organizace, školy apod. Z celkového počtu 120 000 registrovaných neziskových organizací čerpalo dotace ze státního rozpočtu necelých 7 000 organizací, z rozpočtů krajů a hl. m. Prahy necelých 8 400 organizací.„Sociální služby jsou v České republice poskytovány zejména neziskovými organizacemi. Šlo by to i bez dotací, pokud by stát služby nakupoval. AVPO ČR dlouhodobě zastává stanovisko, že systém dotací není pro oblast veřejně prospěšných služeb vhodný. Převedení vztahů na běžnou dodavatelsko-odběratelskou úroveň by mohlo systém jejich financování podstatně zjednodušit a zprůhlednit,“ říká Monika Jindrová, ředitelka AVPO ČR. „Pokud mám uvést příklad, ranou péči dětem a jejich rodinám mají organizace povinnost ze zákona poskytovat zdarma. Jedna z našich členských organizací EDA cz dle slov své ředitelky získává od státu úhradu 65 % svých nákladů, ostatní si musí sehnat jinde,“ dodává Jindrová.Snížení dotací v oblasti sociálních a zdravotních služeb, ze kterých je hrazena péče potřebným, v době, kdy se všude jinde zvyšují platy a mzdy, by znamenalo ohrožení kvality života mnoha občanů a jejich rodin.O AVPO ČRPosláním Asociace veřejně prospěšných organizací ČR je přispívat k vytváření transparentního, spolehlivého a moderního neziskového sektoru ČR. AVPO ČR sdružuje zejména neziskové organizace poskytující veřejně prospěšné služby a hájí jejich zájmy. V současné době má 94 členských organizací. Podílí se na tvorbě legislativy pro neziskový sektor a je respektovaným partnerem pro instituce státní správy i samosprávy. AVPO ČR provozuje systém hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací, v rámci kterého je možné ucházet se o značku Spolehlivá veřejně prospěšná organizace. AVPO ČR je aktivním členem Unie zaměstnavatelských svazů ČR a mezinárodního výboru ICFO (International Committee on Fundraising Organizations). Více na: https://www.avpo.cz/ 

Kontakt:

Monika Jindrová

AVPO ČR, 5. května 1640/65, 140 00, Praha 4

jindrova@avpo.cz, tel. 724 17 32 17

www.avpo.cz; www.znackaspolehlivosti.cz

Pan poslanec Janda (ODS) sliboval, že se bude bít za český sport. Nic proti tomu. Jeho první poslanecký návrh je však spíše agresivním výpadem proti několika neziskovkám působícím v oblasti rovných práv a příležitostí. Výpadem, za kterým nejsou argumenty a znalost konkrétních podporovaných projektů.

Genderová politika je podle pane poslance Jandy obecně proti pravicovému smýšlení. Těžko říct, jak tomu máme rozumět. Možná budeme moudřejší, když nám pan Janda osvětlí, jak se s pravicovým pohledem na svět slučuje stále narůstající podpora sportu z veřejných zdrojů. Připomeňme, že v roce 2016 bylo mezi 20 nejdotovanějšími neziskovkami v ČR hned 13 sportovních svazů a organizací (viz rozbor zde, str. 56).

Celou záležitost kolem návrhu pana Jandy by za jiných okolností snad bylo možné přejít jako plácnutí do vody. V současné zjitřené atmosféře se jí však už stačila chytit média, která ji přefiltrovala do podoby mediálních titulků a zkratek. Důsledkem je nová vlna iracionálních obvinění a nenávistných útoků proti neziskovkám jako takovým. Opravdu to bylo nutné, pane Jando?

V podstatě již od účinnosti nového občanského zákoníku (zák. 89/2012 Sb.) se ze strany rejstříkových soudů objevují požadavky na doložení zápisu z ustavující členské schůze nově zakládaných spolků, a to i tam, kde je přitom k návrhu na zápis do spolkového rejstříku přiložen originál stanov podepsaných všemi zakládajícími členy spolku.Občanský zákoník v § 218 věta první uvádí že „Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov“.Zároveň v § 222 odst. 1 stojí, že „Spolek lze založit i usnesením ustavující schůze tvořícího se spolku. Na ustavující schůzi se obdobně použijí ustanovení o členské schůzi. Ze zvýrazněného „lze založit i“ ovšem jasně vyplývá že založení spolku usnesením ustavující členské schůze je pouze jednou z více možností – tou druhou, dlouhodobě užívanou mnohem častěji, je založení tím způsobem, že se členové spolku ve shodě s citovaným § 218 „shodnou na obsahu stanov“, což doloží svými podpisy na prvních stanovách spolku. Jestliže tedy soudy v takovémto případě požadují doložení zápisu z ustavující členské schůze, jde o požadavek nadbytečný, vyplývající z nesprávné interpretace nemající podklad v textu zákona.Mgr. Petr Vít

Stanovisko AVPO ČR ke stažení

Možnost volit patří mezi naše základní demokratická práva. Zdaleka nejde o samozřejmost a už vůbec ne o bezvýznamný počin. Na každém hlasu záleží a s každým bychom měli naložit odpovědně.Výsledek voleb může podstatně ovlivnit prostředí pro naši práci v příštích letech. AVPO ČR na půdě Poslanecké sněmovny hájí vaše zájmy. Mnohé členské organizace zde pracují i samostatně. Proto nám nesmí být lhostejné, kdo do poslaneckých lavic usedne.Během minulých voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dosáhla volební účast jen necelých 60 % oprávněných voličů, šlo o vůbec nejhorší výsledek v historii naší demokracie. Pokud lidé ztrácejí zájem o veřejné záležitosti, není to v důsledku dobré pro nikoho. Proto vás prosíme: PŘIJĎTE 20. A 21. ŘÍJNA K VOLBÁM!

Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, stanoví některá osvobození od správních poplatků i pro vyjmenované formy neziskových organizací. Konkrétně jsou tato osvobození definována v položkách 3, 4 a 5 sazebníku, který je přílohou zákona.V části s názvem Osvobození jsou u těchto položek definovány konkrétní právní formy, na které se osvobození od poplatků vztahuje. Jejich výčet však nebere v úvahu změny, ke kterým v této oblasti došlo v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku již od 1. 1. 2014. Stále zde figurují občanská sdružení, ačkoli z těchto se dle občanského zákoníku od počátku roku 2014 staly spolky, a právní forma ústav se zde neobjevuje vůbec.Někdejší občanská sdružení, dnešní spolky, mohou však osvobození od poplatků i nadále uplatňovat – lze se totiž dovolávat přechodného ustanovení občanského zákoníku (§ 3045 odst. 1), které říká, že občanská sdružení registrovaná podle zákona č. 83/1990 Sb. se dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku považují za spolky podle tohoto zákona.V případě ústavů je situace bohužel jiná. Jedná se o právní formu, kterou zavedl právě až nový občanský zákoník. Nelze na ně proto použít žádné z přechodných ustanovení, přesto do výčtu organizací osvobozených od poplatků nebyly do dnešního dne zahrnuty.Tento stav považujeme vůči ústavům za diskriminační a z hlediska státu, který pomocí těchto osvobození podporuje neziskové organizace, za nekonzistentní.Dle údajů Českého statistického úřadu z dubna 2017 existovalo v ČR již 752 ústavů a jejich počet stále narůstá. Právní forma ústav má do budoucna nahradit obecně prospěšné společnosti, jejichž vlastní právní úprava (zákon 248/1995 Sb.) byla zrušena. Řada organizací proto též využila možnost transformace a změnila svoji právní formu z obecně prospěšné společnosti právě na ústav.Svým zaměřením jsou ústavy zejména organizace nabízející různé druhy veřejně prospěšných služeb. Zejména v sociální oblasti svými aktivitami značně ulevují orgánům státu, ať už tím, že potřebné služby od nich stát prakticky výhodně nakupuje formou dotací nebo tím, že je realizují zcela ve své režii. Opomenout nelze ani ústavy, které se věnují veřejně prospěšným činnostem na poli zdraví, vzdělávání, kultury nebo regionálního rozvoje.Vzhledem k výše uvedenému jsme toho názoru, že si ústavy zaslouží minimálně stejnou pozornost a stejnou úroveň zvýhodnění, jako jiné formy nestátních neziskových organizací. Apelujeme tedy na všechny odpovědné činitele, aby se problematikou osvobození od správních poplatků pro ústavy zabývali a iniciovali příslušné změny, které povedou k odstranění současného diskriminačního přístupu k této právní formě neziskových organizací.V Praze dne 8. 9. 2017Mgr. Aleš Mrázek, Th.D.

Tajemník Asociace veřejně prospěšných organizací ČR

 

Stanovisko AVPO ČR ke stažení

Zamítnutí zákona o statutu veřejné prospěšnosti považujeme za velkou prohru všech, kdo dlouhodobě usilují o transparentní neziskový sektor. Předložený zákon stanovoval určité podmínky, které by měly splňovat neziskové organizace, aby mohly být považovány za transparentní a mohly získat status veřejné prospěšnosti – například zveřejňování výroční zprávy a tří nejvyšších příjmů v organizaci. Na status mohly být v budoucnu také navázány případné benefity. V důsledku dnešního rozhodnutí Senátu bude ale veřejně prospěšnou každá organizace, která to o sobě sama prohlásí.Za zástupný považujeme argument, že by soudy nebyly schopné zvládnout posuzování žádostí o udělení statusu veřejné prospěšnosti.Na vytvoření zákona o statusu veřejné prospěšnosti pracovaly od poloviny minulého roku ve spolupráci s navrhovatelem zákona Ministerstvem spravedlnosti desítky neziskových organizací. Rozhodnutím senátorů přijde mnoho měsíců jednání a hledání konsenzu vniveč. Chceme věřit, že za tímto rozhodnutím nebyl fakt, že mnohým může současný nepřehledný stav v neziskovém sektoru vyhovovat.Marek Šedivý
prezident AVPO ČR

Změny v daňových zákonech, které v souvislosti s novým občanským zákoníkem připravilo ministerstvo financí a o nichž poslanci rozhodnou na začínající schůzi sněmovny, tvrdě dopadnou na neziskové organizace. Podle zástupců Asociace veřejně prospěšných organizací ČR přitom mělo ministerstvo financí právě nyní šanci nastavit důstojný systém podpory neziskových organizací a soukromého dárcovství a především přijít s jasným benefitem pro organizace, které fungují transparentně a přihlásí se ke statutu veřejné prospěšnosti. Zákon, který tento statut zakotvuje a na který mají navazovat konkrétní výhody, totiž poslanecká sněmovna projednává současně s daňovými změnami.„AVPO ČR podporuje zákon o statutu veřejné prospěšnosti připravený ministerstvem spravedlnosti, protože přispěje k průhlednějšímu fungování neziskového sektoru. V dalších zákonech mají i podle předkladatelů následovat konkrétní výhody pro organizace, které se rozhodnou fungovat podle přísnějších pravidel a statut získají. Ministerstvo financí však tuto šanci v předložených daňových zákonech promarnilo. Místo aby přišlo alespoň s jedním významným a novým daňovým zvýhodněním pro organizace, které získají status veřejné prospěšnosti, navázalo na něj pouze doposud platné benefity. Neziskovky, pro které status veřejné prospěšnosti není vhodný – jako například některá úzce zaměřená občanská sdružení – nebo na něj z jakýchkoli důvodů nedosáhnou, o současné benefity přijdou. Jinými slovy neziskový sektor si jako celek výrazně pohorší, protože očekávané benefity nikdo nedostane, zato některým budou odebrány,“ vysvětluje Marek Šedivý, prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR. Lidé darující organizacím bez statutu veřejné prospěšnosti již nebudou mít například možnost snížit si daňový základ o výši svého daru. „Do neziskového sektoru dnes teče vzhledem k ekonomické situaci méně veřejných peněz a snížením motivace k dárcovství takto zákon paradoxně ještě více omezí příliv financí od soukromých dárců,“ komentuje jednu ze změn Šedivý.„O omezování podpory neziskového sektoru se navíc bude rozhodovat v době povodní, kdy neziskovky prokazují svoji užitečnost, ať už jde o dobrovolné hasiče, nebo humanitární organizace provozující evakuační centra a zajišťující hmotnou i finanční pomoc postiženým,“ připomíná dále Šedivý.Mezi významné benefity, které by mohl stát nabídnout organizacím se statusem veřejné prospěšnosti, Marek Šedivý počítá například stoprocentní slevu na dani z příjmu nebo udělení výjimky na nulovou daň z přidané hodnoty. „Stoprocentní sleva na dani pro veřejně prospěšné organizace je zavedena v mnoha evropských zemích. Tam, kde ji nemají, obvykle existuje možnost daňových asignací. V Česku nemáme ani jednu z těchto základních výhod,“ dodává Marek Šedivý. Bude tak nadále pokračovat stav, kdy neziskové organizace, které sponzoringem získají finanční prostředky na svoji veřejně prospěšnou činnost, musí tyto peníze zdanit jako ostatní podnikatelské subjekty. Část peněz tak putuje zpět do státní kasy, místo aby byly všechny použity například na provoz chráněných dílen, ve prospěch klientů sociálních služeb, na opravy památek a další veřejně prospěšné aktivity.Asociace a její členové proto chtějí v příštích týdnech a měsících přesvědčit zákonodárce, aby ještě do projednávané legislativy nebo dalších zákonů některý z těchto benefitů zakotvili. „Bez zavedení významnějších daňových zvýhodnění pro organizace se statutem veřejné prospěšnosti bude zákon o jeho zavedení jen prázdnou nádobou. Velké množství neziskovek je připraveno fungovat podle přísnějších a transparentnějších pravidel. Je logické, že stát by jim měl vyjádřit svou podporu,“ uzavírá Šedivý.